České posádky ve čtvrté etapě letošní Dakaru lehce ztrácely. Nejhůře asi dopadl Martin Prokop, který před cílem etapy skončil se svou Toyotou na střeše. Zpět na kola pomáhal dvojici Prokop - Tománek Polák Malysz. Včerejší den ale hodnotí i další.

MARTIN MACÍK
Po třetí měřené etapě a přejezdu dlouhém 300 km přivítal posádku týmu KM Racing promočený horský bivak v San Salvador de Jujuy, kde právě zuřila bouře. Ani ta však mechanikům nezabránila, aby se okamžitě pustili do údržby žlutočerného kamionu. Tým si s sebou do Jižní Ameriky, bohužel, zapomněl přibalit pláštěnky, ale důvtipní servismani si dokázali poradit i s touto drobností a zhotovili si vlastní modely z igelitových pytlů a lepenky. Měli opravdu na pilno a pracovali až do rána, protože tentokrát bylo třeba techniku důkladně vyladit. Na posádku čekala maratónská etapa, po jejímž dojetí je mechanikům vstup k vozům zakázán. Posádky se musejí spolehnout jen na vlastní dovednosti, případně vydržet s opravami přes 5. etapu do dalšího bivaku.

„Líza je v dobré kondici. Z maratónské etapy nemám po technické stránce strach. Myslím, že tady v horách se začne pomalu rozhodovat. Jedeme hodně vysoko a jízda ve více než 3000 metrech nad mořem dá zabrat. Je to jako řídit po tom, co jste dostali ránu do hlavy, jste unavenější, bolí vás hlava, kyslík ubývá. I přesto se nám ale jelo dobře, vyrovnaně a všechno šlo, jak mělo,“ popisuje Martin Macík. 

Celou 4. etapu postupovala posádka týmu KM Racing v rychlém tempu k cíli a nakonec náročnou speciálku dojela na skvělém 13. místě. Stejné pořadí si drží i celkově. A plán držet se v první patnáctce vychází. Po noci bez mechaniků čeká na závodníky druhá část maratónského úseku a nadmořská výška by měla i nadále vzrůstat.
„V další etapě bychom měli dosáhnout vůbec nejvyššího bodu, na kterém se kamiony letos v rámci Dakaru ocitnou, takže předpokládám, že to bude dobrodružná jízda. Kromě toho pořadatelé vyhrožují, že další úsek pořádně prověří i navigátory, kteří zažijí perné chvilky. Tak uvidíme, co na našeho Františka nachystali. Pravdou je, že už dnes jsme viděli několik posádek bloudit,“ komentuje další vývoj závodu Martin Macík.     

MARTIN KOLOMÝ+TOMÁŠ OUŘEDNÍČEK
Martin Kolomý s Tatrou 815 Fat Boy držel i ve čtvrté etapě český prapor nejvýše, když s problémy dojel sedmý. Druhý jezdec TATRA BUGGYRA RACING týmu Jarda Valtr opět startoval vzadu, a tak se i ve čtvrté etapě nevyhnul předjíždění pomalejších jezdců.

Ve čtvrté etapě se posádky poprvé dostaly do nadmořské výšky nad 4.000 metrů. To samo sebou přináší problémy nejen pro lidský organismus, ale také pro techniku. Bohužel to potkalo i Tatru Martina Kolomého. „Nastavení ideální konfigurace motoru v nadmořské výšce kolem 4 tisíc metrů nad mořem je vždy alchymie. Technika hrozně trpí a to nejen ta závodní. Doprovodné vozy jsou dnes všechny v pořádku v provizorním bivaku Tarija a zítra se společně všechny vozy sejdou v bolivijské Uyuni,“ naráží Robin Dolejš na fakt, že na posádky čekala také maratonská etapa, která pokračuje bez servisu 5. etapou.

Martin Kolomý startoval do čtvrté etapy z první pozice, a tak si poprvé vyzkoušel, jaké to je startovat na Rallye Dakar zcela vpředu. Přestože Martin držel plyn u podlahy, na čelo ztratil více jak čtyři minuty. „Po včerejší průtrži mračen, kdy jsme pomalu ani nevyjeli přes bahno z bivaku, byla etapa vysoko v horách a svítilo sluníčko. Relativně jednoduchá trať na plný plyn. Bohužel jsme neměli maximální výkon, který bych si představoval, takže jsme nemohli tlačit na elitu. Teď jsme v bivaku v maratonských podmínkách bez asistence. Je tu krásný klid, protože tu neřve žádná centrála, tak věřím, že se dobře vyspíme a zítra znovu zatáhneme,“ uved v cíli sedmý Kolomý, který si stejnou pozici drží také v průběžné klasifikaci.

Rychle se snažil jet také Jaroslav Valtr, který už ve třetí etapě předvedl, že s ním musí jezdci v nejrychlejší desítce počítat. Kvůli devítiminutové penalizaci se však Jarda ve výsledcích třetí etapy opět propadl do hloubi pole a musel opět dohánět ztrátu a na úzkých cestách předjíždět pomalejší soupeře. „Dneska to z navigátorského pohledu nebylo nic náročného. Jen jsme se modlili, aby nebyl problém a nemuseli jsme vylézat z auta, jelikož v této nadmořské výšce je náročné jen z auta vyskočit. Naštěstí vše proběhlo v pořádku, auto doslova letělo, akorát nám zase prášily pomalejší vozy. Už se konečně musíme probít výš, abychom měli delší intervaly mezi sebou. Třicet vteřin je opravdu málo.“

Další úspěšně zvládnutou etapu má za sebou také Tomáš Ouředníček v kategorii automobilů, který zde obsadil 50. místo a v průběžném pořadí se posunul na 47. příčku. „Ještě nejsme v nejvyšším bodě závodu a náš motor už kvůli nadmořské výšce ztrácí výkon. Dnes nemáme asistenční servis, takže si teď nachystáme stany a půjdeme spát. Řídit 400 ostrých kilometrů bez jakéhokoli důvodu k radosti je opravdu únavné,“ zklamaně shrnul Ouředníček.

Ovšem s problémy se potýkaly i ostatní české posádky. Martin Prokop šel přes střechu a přišel o přední okno. To mu nakonec při společné večeři sehnal Martin Kolomý přes novinářské vozidlo Tatra Buggyra Racing týmu, které tak letos již podruhé zasahovalo. V první etapě totiž vytahovalo vůz z bláta zapadlé ženy s dvěma dětmi.

Ve čtvrteční páté etapě na jezdce čeká druhá polovina maratonské etapy, která se odjede už v Bolívii. Měřený úsek o délce 327 kilometrů vede opět vysoko v horách a posádky se vyšplhají až do výše 4.700 m.n.m.

TOMÁŠ VRÁTNÝ
Tým Bonver Dakar Project úspěšně zvládl maratónskou etapu na Rallye Dakar 2016. Tomáš Vrátný zbytečně neriskoval a pátý měřený úsek slavné dakarské rallye absolvoval v mírném tempu. Přesto získal sedmnácté místo, a to ještě pomáhal svému kazašskému týmovému kolegovi Arturu Ardavičusovi. Hendikepovaný andorrský pilot Albert Llovera si dále zvykal na svou tatru se speciálním řízením a vybojoval jednatřicátou pozici.

Posádky týmu Bonver Dakar Project nastupovaly do maratónské etapy s tím, že nebudou riskovat a pokusí se eliminovat případné technické problémy a jezdecké chyby..

„Dohodli jsme se, že pojedeme na jistotu. Nechtěli jsme auta zbytečně rozbíjet a komplikovat si tak situaci, protože nás v bivaku tentokrát nečekali žádní mechanici ani náhradní díly,“ popsal Tomáš Vrátný, který však strávil část etapy pomáháním svému týmovému kolegovi Arturu Ardavičusovi. „Artur měl problém s řízením. Ten jsme provizorně vyřešili, ale dokud nebude problém odstraněný úplně, nemůže jet Artur naplno,“ pokračoval.

Kvůli technické závadě Ardavičus vyrazil na trať až mezi posledními soutěžícími, a tak absolvoval skvělou stíhací jízdu, když se dostal před více než deset kamionů. Na lepší než šestadvacátou příčku ovšem nestačil. „Artur udělal maximum, co bylo v jeho silách, za což mu patří velký obdiv,“ přiznal Vrátný, který měl radost i z výkonu Alberta Llovery. Hendikepovaný andorrský pilot opět prokázal, že za volantem umí, a dojel jednatřicátý. „Albert ukázal, že se s tatrou postupně sžívá. Jsem rád, že postupně zrychluje a přibližuje se do třetí desítky.“

V další etapě zavítají posádky do Bolívie, kde je čeká nová nástraha v podobě extrémní výšky. „Pojedeme ve výšce přesahující 4 500 m.n.m., což je extrém. Máme k dispozici kyslíkové masky a bereme prášky, které by nám měly pomoct, takže doufám, že to zvládneme,“ dodal Vrátný.