Úvodní soutěž českého mistrovství se pro Mirka Jakeše a Marcelu Ehlovou skončila bohužel ještě před cílem první rychlostní zkoušky. Po sérii rychlých zatáček ve sjezdu k prudkému pravému odbočení se Mirek jen o zlomek sekundy opozdil na brzdách a vše se skončilo kolostřešní situací cca 700 metrů před cílem úvodní RZ.

„Byla to jednoznačně moje chyba, nemám důvod se na cokoliv vymlouvat. Líto je mi to o to víc, že auto bylo špičkově připravené a jelo se mi s ním opravdu moc dobře. Podle zpráv z trati jsme měli v polovině zkoušky druhý nejrychlejší mezičas hned za Honzou Kopeckým, na to se ale nehraje,“ lituje Mirek své chyby.

Podívejme se proto ještě zpět v čase na to, jak se rodil start posádky Jakeš – Ehlová na Valašské rally. Po ukončení spolupráce s týmem Gemini startovali Mirek s Marcelou na loňské Barum rally s vozem Fabia S2000, tento vůz ze stáje Jarka Orsáka pak osedlal Mirek i při třech volných podnicích na závěr sezony. Je zřejmé, že atmosférické ´dvoulitry´ už dnes nestačí na rychlé speciály R5, proto až start s novou Fiestou R5 týmu Orsák rallysport přinesl znovu možnost bojovat o příčky nejvyšší.

„Před soutěží jsme měli dva testy, jeden nedaleko Valašského Meziříčí na trati bývalé rychlostní zkoušky Valašky a jeden poblíž Valašských Klobouk. Najezdil jsem s Fiestou R5 zhruba 100 kilometrů a musím říct, že rozdíl oproti Citroënu R5 je dost patrný. Ford je špičkové auto nejen po motorické, ale především po podvozkové stránce. Chová se klidně a je předvídatelný. Oproti ´dé-es-trojce´, která neustále někam uskakovala, se s fiestou jede jako po kolejích,“ chválí Mirek soutěžní speciál značky Ford.

A jak se těšil na svoji domácí soutěž? „No, byť jsem se narodil v tomto kraji, Valašku už pomalu za domácí soutěž ani nepovažuji. Startoval jsem na ní naposledy před sedmi roky a z dřívějška jsem tak znal jen RZ Bystřička. Většina trati se dnes jede víceméně na Kopřivnicku, kde jsem nikdy nezávodil, specifické jsou i tratě na tatrováckém polygonu. Hodně jsme museli přemýšlet nad tím, jakou volbu pneumatik vzhledem ke skladbě trati zvolit. Nakonec jsme na první sekci vybrali nejtvrdší směs, byť bylo docela chladno a někteří soupeři obouvali měkčí pneumatiky. Auto se sice po startu chvíli vozilo na brzdách, než se pneumatiky zahřály, pak už to ale bylo dobré. Navíc jsme kalkulovali s tím, že na konec sekce nás čeká RZ v Tatře, kde by byla tvrdá směs výhodou. Bohužel, tam už jsme ale nedojeli,“ uzavírá Mirek své vyprávění.